Historie koruny české se začala psát již roku 1919, tedy jeden rok po založení Československé republiky, kdy se začala používat koruna československá (dle zákona číslo 84 z 25. února 1919), která koruně české  předcházela. Avšak samotná výroba a navrhování československé měny začalo již roku 1918. Jelikož ale nedošlo ke shodně, zda by se C SK měla nazývat frank, groš, lev, hřivna, či jinak, tak se rok po založení státu stále používaly jako platidlo mince Rakousko-Uherské.
         Rakousko-Uherská platidla začala být stahována z oběhu v datech 03. až 19. března 1919, byť do roku 1920 je bylo možno vyměnit za československé koruny. 

         
         Oficiálně prvním vyrobeným platidlem Československa byla československá sto korunová státovka z 15. dubna 1919,  následovaly ji haléře hodnoty 20 a 50 s ročníkem ražby 1921. Vůbec první skutečná koruna, nikoli státovka, byla do oběhu poslána až v roce 1927, šlo o 20 korunu.
       Koruna československá na našem území platila až do roku 1993, než se Československo rozdělilo na dva samostatné státy, českou a slovenskou republiku. Následně v ČR bylo zavedeno nové platidlo a to již zmíněná koruna česká, na Slovensku koruna slovenská. I když po rozdělení Československa mělo mnoho politiků vizi, že oba státy budou nadále používat stejnou měnu, političtí lídři té doby, Václav Klaus st. a Vladimír Mečiar, se postarali o opak. 
       Ve čtvrtek, k datu 04. února 1993, Česká pošta začala lidem měnit tehdejší československé koruny za české. Lidem se zpět dostávala měna prakticky o stejné hodnotě, pouze s kolkem (kolky – slouží k úhradě správních poplatků institucí veřejné a státní správy). Okolkované bankovky dorazili do Prahy jako utajená zásilka v polovině roku 1992 kdy ani zaměstnanci České pošty nevěděli, jaký je obsah 400 beden v trezoru pražské centrály. 

Běžný občan si mohl vybrat celkem z 4 000 poboček České spořitelny a České pošty, kde si mohl nechat vyměnit peníze až do hodnoty 4 000 Kčs. V opačném případě si lidé mohli peníze v bance uložit, po 8. únoru si je vybrat již jako okolkované, nebo utratit. Cílem akce bylo do výměny zapojit co nejméně institucí, aby nebyl problém s řízením a koordinací. 
         Po změně platidla se někteří obyvatelé seznámili s doposud pro ně neznámými bankovkami v hodnotě 200, 2 000 a 5 000 Kč, které se po pár měsících od vydání okolkovaných bankovek, spolu s novými kovovými mincemi, které nahradily mince nižších hodnot, staly právoplatnou měnou naší České republiky.

Historie koruny české se začala psát již roku 1919, tedy jeden rok po založení Československé republiky, kdy se začala používat koruna československá (dle zákona číslo 84 z 25. února 1919), která koruně české  předcházela. Avšak samotná výroba a navrhování československé měny začalo již roku 1918. Jelikož ale nedošlo ke shodně, zda by se C SK měla nazývat frank, groš, lev, hřivna, či jinak, tak se rok po založení státu stále používaly jako platidlo mince Rakousko-Uherské.
         Rakousko-Uherská platidla začala být stahována z oběhu v datech 03. až 19. března 1919, byť do roku 1920 je bylo možno vyměnit za československé koruny. 

         
         Oficiálně prvním vyrobeným platidlem Československa byla československá sto korunová státovka z 15. dubna 1919,  následovaly ji haléře hodnoty 20 a 50 s ročníkem ražby 1921. Vůbec první skutečná koruna, nikoli státovka, byla do oběhu poslána až v roce 1927, šlo o 20 korunu.
       Koruna československá na našem území platila až do roku 1993, než se Československo rozdělilo na dva samostatné státy, českou a slovenskou republiku. Následně v ČR bylo zavedeno nové platidlo a to již zmíněná koruna česká, na Slovensku koruna slovenská. I když po rozdělení Československa mělo mnoho politiků vizi, že oba státy budou nadále používat stejnou měnu, političtí lídři té doby, Václav Klaus st. a Vladimír Mečiar, se postarali o opak. 
       Ve čtvrtek, k datu 04. února 1993, Česká pošta začala lidem měnit tehdejší československé koruny za české. Lidem se zpět dostávala měna prakticky o stejné hodnotě, pouze s kolkem (kolky – slouží k úhradě správních poplatků institucí veřejné a státní správy). Okolkované bankovky dorazili do Prahy jako utajená zásilka v polovině roku 1992 kdy ani zaměstnanci České pošty nevěděli, jaký je obsah 400 beden v trezoru pražské centrály. 

Běžný občan si mohl vybrat celkem z 4 000 poboček České spořitelny a České pošty, kde si mohl nechat vyměnit peníze až do hodnoty 4 000 Kčs. V opačném případě si lidé mohli peníze v bance uložit, po 8. únoru si je vybrat již jako okolkované, nebo utratit. Cílem akce bylo do výměny zapojit co nejméně institucí, aby nebyl problém s řízením a koordinací. 
         Po změně platidla se někteří obyvatelé seznámili s doposud pro ně neznámými bankovkami v hodnotě 200, 2 000 a 5 000 Kč, které se po pár měsících od vydání okolkovaných bankovek, spolu s novými kovovými mincemi, které nahradily mince nižších hodnot, staly právoplatnou měnou naší České republiky.